Konopný beton a konopný dům
V našich stavbách používáme jako výplňové zdivo konopný beton. Jedná se o biokompozit ze směsi konopného pazdeří jako plniva a hydraulického vápna jako pojiva. Díky kombinaci těchto materiálů si zachovává celou řadu vlastností, které jej díky jejich synergii předurčují jako skvělý materiál pro zdravé bydlení. Za všechny můžeme uvést nízkou tepelnou vodivost v kombinaci s tepelnou akumulací, difuzní otevřenost, izolaci proti hluku, odolnost proti ohni, různým škůdcům, a díky konopnému plnivu i zápornou uhlíkovou stopu.
Konopí, jako jednoletá bylina, dokáže dorůst výšky 4 – 5 metrů a vytvořit tak velké množství biomasy pohlcující oxid uhličitý.
Co je konopný beton?
Konopný beton je substrát složený z konopného pazdeří a hydraulického vápna. To obsahuje složky, které reagují s vodou (samotné vápno reaguje s vodou pouze při jeho hašení, hašené vápno pak při vysychání zachytává CO2 a mění se zpět na vápenec).
Jako hydraulická složka jsou ve vápně převážně pucolány a tras, nikoli cement. Ten je ve směsi konopného betonu nežádoucí. S vodou sice reaguje, avšak díky svým odlišným materiálovým vlastnostem celou směs spíš zalepí a významně tak zhorší jednu z klíčových vlastností tohoto materiálu, difuzní otevřenost.
Obecné vlastnosti
Konopné pazdeří se získává ze stonku konopí a má velmi dobré izolační vlastnosti. Podobně je tomu i u konopného vlákna, které se používá jako primární složka konopných izolací. Jeho přítomnost ve směsi konopného betonu, známého též jako Hempcrete, dává celému kompozitu skvělé tepelné i zvukové izolační vlastnosti. Hempcrete se používá jako výplňové zdivo, izolant do střech, podlah, jako zateplovací omítka, či jako difuzně otevřená fasáda nebo vnitřní zateplení historických staveb. Každá z uvedených směsí má své vlastní míchací poměry. Dokonce se u jednotlivých aplikací liší i použitá pojiva, frakce pazdeří či poměry záměsové vody.
Co vše skrývá?
Konopný beton nabízí velký uživatelský komfort. Je to hlavně díky celkové nízké tepelné vodivosti zdiva a zároveň schopnosti akumulovat teplo. Prodyšný charakter konstrukce pak má schopnost vyrovnávat vnitřní vlhkost, obyvatelé domu tak žijí ve zdravém prostředí. Povaha aplikace také minimalizuje tepelné mosty. Díky procesu zvanému karbonatace, tedy zachytávání vzdušného CO2 vápenným pojivem, se časem mění struktura pojiva zpět na vápenec. Zdivo je tedy časem tužší, a to při stálém zachování difuzní otevřenosti. Dá se říci, že zraje jako víno.
A zpět k CO2 – díky izolačnímu plnivu, kterým je pazdeří z konopí, je v konopném betonu vázán dnes tolik diskutovaný oxid uhličitý. Konopí, tato jednoletá bylina, umí narůst až do 4 metrů výšky a za svůj životní cyklus tak pohltí velké množství tohoto dnes tolik diskutovaného plynu.
Emise/zachycení CO2
Příklad: 1 m³ materiálu pro zdivo obsahuje
- 110 kg pazdeří (-) 202 kg CO2/m³
- 220 kg vápenného pojiva (+) 94 kg CO2/m³
- Celkové zachycení oxidu uhličitého ve zdivu: 108 kg CO2/m³
- Celkové zachycení oxidu uhličitého v podlaze: 85 kg CO2/m³
- Celkové zachycení oxidu uhličitého ve střeše: 155 kg CO2/m³
Emise CO2 při výrobě
- Cihla a porobeton – produkce při výrobě: 216 kg CO2/m²
- Konopno-vápenné zdivo Hemcrete® tl. 400 mm váže 43 kg CO2/m²
A to vše především díky rostlině konopí, která za svůj jednoletý životní cyklus pohltí významné množství tohoto plynu.